Málokteří z nejslavnějších světových vynálezců si potrpěly na honosné domy. Většině z nich stačilo ke štěstí soukromí a dostatek prostoru na své výzkumy. To při hledání bydlení zohledňoval i Alfred Nobel. Ten si ale za vydělané peníze dopřál i patřičný komfort ve vilách, které byly svého času výkvětem lokalit, ve kterých se nacházejí.
Panství Björkborn (Karlskoga, Švédsko)
Prostorná rezidence obklopená rozsáhlým pozemkem plným zeleně byla vůbec poslední Nobelovou nemovitostí v rodném Švédsku. Alfred si ji koupil jako přechodné sídlo, které využíval během návštěv rodné země. Z klidu v honosném panství se ale těšil příliš krátce. V roce 1896, 2 roky po koupi sídla, totiž umřel. I za krátký čas však stihl větší renovace, díky kterým zámeček sloužil jako obytný dům až do roku 1972. Později ho předělali na vkusné kanceláře, ale tento účel dlouho nesplňoval. Z objektu totiž vzniklo muzeum s dobře zachovalým vybavením mapujícím život ve vile během Nobelovy éry.
Vila Malakoff Avenue (Paříž, Francie)
Koupě uvedeného švédského panství přišla až po letech, co Alfred žil v jiných koutech Evropy. 8 let strávil v německém Hamburku, ale tam si ještě nadstandardní sídlo neužíval. Tamní dům byl spíše pracovnou či laboratoří, ve kterém přespával. Ke koupi luxusnějšího sídla se odhodlal až po příchodu do Paříže v roce 1873. Jednalo se o moderní vícepodlažní stavbu na lukrativní adrese Malakoff Avenue nedaleko Vítězného oblouku. Rezidenci s přijímacími sály, zimními zahradami a stájemi pro koně zůstal věrný až do své smrti. Neprodal ji po koupi usedlosti v Sevrane nedaleko Paříže ani po přestěhování do italského Sanremo.
Maursko-středomořská vila na riviéře (Sanremo, Itálie)
Právě italské Sanremo je městem, kde měl A. Nobel své doživotní sídlo. Žít v něm začal v roce 1891, kdy mu bylo nařízeno stopnout všechny výzkumy v Paříži. Jeho cesta tak vedla do slunné přímořské oblasti, kde se mu podařilo koupit nádhernou vilu ve stylu, který propojuje maurské se středomořskými prvky. V elegantním domě neměl k dispozici pouze prosvětlené a vkusně zařízené pokoje, ale také prostornou zahradu se záhony květin a malým soukromým lesem plným palem a subtropické zeleně. Právě tato vila se stala jeho posledním domovem, ve kterém v roce 1896 umřel.
